Sport jako téma bývá zřídkakdy volebním tahákem, obecně se jeho postavení v české společnosti poněkud přehlíží. A přitom je to škoda. Sport nebo možnost sportovat významně ovlivňují kvalitu našeho života.
MgA. Jiří Vrba, kandidát JSME PRAHA
V nedávné minulosti jeden pražský radní zodpovědný za tuto oblast razil krédo, které znělo zhruba takhle: „choďte běhat do lesa, je to zdravé a je to zadarmo“. Tím bylo řečeno o vztahu města k rozvoji jeho sportovní infrastruktury prakticky vše. Tedy pardon, rozvoj je v celopražském kontextu hodně nadnesené vyjádření, spíš by se hodilo označení přežívání, udržování při životě.
Prostě máme plno
Velká část pražských sportovních staveb je zastaralá a ve špatném technickém stavu. A i tak je jich málo a kapacitně nestačí pokrýt poptávku po využití od sportovních oddílů i široké veřejnosti. A je jedno, jestli se budeme bavit o fotbalových hřištích (v Praze jich chybí na velikost členské základny zhruba dvacet), zimních stadionech, atletických oválech nebo plaveckých bazénech. Když loni na podzim začala částečná rekonstrukce krytého bazénu v Edenu, školy ze širokého okolí musely rušit povinnou plaveckou výuku, protože zkrátka nebylo kde náhradní vodu zajistit. Atleti, kterých jsou v Praze registrovány tisíce, mají k dispozici dva stadiony, kde se dají pořádat závody, z toho jeden za hranou své životnosti. Nedostatek ledových ploch žene cenu hodinového pronájmu klidně na dvojnásobky ceny obvyklé v jiných evropských zemích. Fotbal ve městě trpí zejména nedostatkem hřišť s umělým povrchem a kapacitně nezvládá obsloužit zájem, zejména z řad dětských zájemců. Prostě máme plno.
Není čas to změnit?
A město? Tak nějak se o tom ví, pokaždé se najde někdo, kdo s tímto tématem chce pracovat, ale obvykle narazí na nezájem o širší politickou dohodu. Není čas to změnit?
Hlavní město Praha nashromáždilo na svých účtech rezervy zhruba 170 miliard korun. To nejsou peníze politiků, kteří je ovládají, ale nás všech, lidí, co tady žijeme. Neměla by se aspoň část těchto prostředků rozumně investovat do rozvoje kvality života ve městě?
Kromě řádového navýšení prostředků na rozvoj sportovní infrastruktury město potřebuje převzít i jednoduché mechanismy, které bez problémů fungují v dalších krajích Česka. Totiž, když některý ze sportovních oddílů získá pro svůj záměr podporu od Národní sportovní agentury nebo Evropského fondu, kraj mu pomůže s dotační spoluúčastí. Jednoduché, logické, efektivní. Město v takovém případě získá zařízení za zlomek ceny, které následně slouží jeho obyvatelům. Jinde běžné, v Praze nemožné. Protože není vůle. A kde není vůle, nehledá se cesta.
Když jsem se v minulosti snažil na Magistrátu hl. m. argumentovat funkčností modelů kofinancování z různých dotačních programů na podporu rozvoje sportovní infrastruktury ve městě, dostalo se mi ponaučení: „V regionech to jde, protože to je pro ně událost století. Tady v Praze je to každýmu jedno“ (dosaďte si ostřejší výraz).
Nesmí nám to být jedno. Nesmíme se smířit s tím, že naše zájmy jsou jedno lidem, kteří se mají starat o náš společný zájem, o naše město a o náš život v něm.
MgA. Jiří Vrba, kandidát JSME PRAHA
Další texty z novin najdete na stránkách Noviny JSME PRAHA a Noviny Jan Štern do Senátu.