Možná si vzpomenete na mé příspěvky o snaze Praha 10 prodat své tepelné hospodářství. Mj. jsem psal:
„Chci vidět skutečnou kupní smlouvu. Chci vidět černé na bílém, pod hrozbou jakých sankcí to firma garantuje.“
Teď už tu smlouvu máme.
A právě proto se ptám znovu. Praha 10 chce prodat své tepelné hospodářství společnosti CALOR za 41 098 765 Kč.
Vítězná nabídka počítá mj. se zlevněním tepla. Na veřejném projednání zaznělo konkrétně 40 Kč/GJ.
Paráda.
Můžeme začít shánět tenčí svetry.
Jenže… Má to jeden malý háček.
V návrhu kupní smlouvy není toto zlevnění konkrétně a vymahatelně zajištěno.
Smlouva místo toho počítá s budoucím jednostranným prohlášením kupujícího.
A nejlepší na tom je: To prohlášení zatím ani neexistuje.
Takže něco jako: „Smlouvu podepíšeme dnes.
Co přesně budete muset splnit? To doladíme později.“
Zkuste takhle přijít do banky pro hypotéku:
„Výši úroku vám řeknu někdy potom. Ale věřte mi.“
Asi byste si nestihli ani sednout.
U veřejného majetku za 41 milionů bychom ale podle mě měli chtít něco trochu lepšího než dobré slovo.
Co přesně je slíbeno?
Kde je to ve smlouvě?
Jak se splnění změří?
A co se stane, když se slib nesplní…?
To nejsou za mě zbytečné otázky. To je elementární ochrana veřejného majetku.
Proto jsem písemně vyzval radní Praha 10, aby současný návrh smlouvy neschvalovali, dokud nebudou závazky jasně formulované, měřitelné a skutečně vymahatelné.
Podnět jsem zároveň předal Kontrolnímu výboru.
Protože městský majetek není kasino. A 41 milionů korun nejsou žetony.
Chápu předvolební pohnutky radních. Ovšem u smluv za veřejné peníze mají být hlavně písemně a vymahatelně.
Michal Kočí
21. 8. 2026